Pěstování japonských javorů

Japonské javory patří k nejkrásnějším zahradním dřevinám. Pěstují se pro krásu jejich listů rozmanitých barev a tvarů. Jejich přirozeným prostředím výskytu je Japonsko, Čína a Korea, takže bychom jim měli asi spíše říkat asijské javory.

V protikladu stojí proti sobě jejich oblíbenost s poměrně velkými pěstitelskými nároky. Jedná se totiž o poměrně citlivé rostliny. Abychom situaci kolem japonských javorů trochu vyjasnili, je třeba upozornit na to, že úspěch v jejich pěstování závisí spíše na lokalitě a až poté na dalších podmínkách. Ideální situace nastává, pokud nebydlíte v příliš chladných výše položených oblastech našeho území a daří se vám pro javory najít místo, které se co nejvíce bude podobat studenému horskému lesu. V takovém prostředí se snadno udržuje vysoká vlhkost vzduchu a také přiměřená vlhkost půdy.

Pro svou eleganci a atraktivitu bývají pěstiteli umisťovány japonské javory v blízkosti teras, nebo na balkony, to však není prostředí, které by jim zrovna vyhovovalo. Zpevněné plochy i zdi budov akumulují teplo a proto je dosti obtížné v jejich blízkosti udržet vysokou vzdušnou vlhkost. Ideální místo je pro ně ve volné zahradě, ve skupině s ostatními rostlinami, které jim pomáhají spoluvytvářet specifické mikroklima. V žádném případě však japonské javory nevysazujte na místa, kde bývá silný průvan anebo na návětrné polohy či do mrazových kotlin. Zvlášť starostlivou péči a ochranu před mrazem vyžadují javory nově zakoupené. Ty by měly být chráněny na zimu před mrazem fóliovými kryty. Jestliže se začnou na jaře brzy rozvíjet nově rašící pupeny, je zapotřebí chránit je před namrznutím tak, že je zabalíme do geotextilie.

Co se půdních podmínek týče, nejvíce japonským javorům vyhovuje mírně kyselá půda. Musí být dobře propustná a přitom zůstávat stále mírně vlhká. Nemají rády vápník a pro zlepšení půdních podmínek jim při výsadbě můžeme dopřát v jejich okolí pro vylepšení struktury půdy kokosová vlákna. Zvláště mladé výhonky je dobré kontrolovat častěji, jelikož mohou být napadeny larvami některých brouků, mšicemi anebo housenkami. Jestliže jejich výskyt zpozorujeme včas, není problém rostlinu dostatečně ochránit. Velmi významným ničitelem japonských javorů je však onemocnění způsobující verticiliové vadnutí. Toto houbové onemocnění způsobuje velmi rychlé vadnutí a následné odumírání celých větví, protože napadá přímo cévní svazky. V případě, že napadení zpozorujete, můžete se pokusit rostlinu zachránit tím, že její zčernalou větev odříznete až do její zdravé části. Protože se tato choroba může vyskytovat i na jiných rostlinách, nepěstujte raději v okolí javorů pro ně z tohoto pohledu nebezpečné jahody, ruj vlasatou nebo katalpu.