Květina cínie a jejich pěstování
Cínie druhým jménem ostálky jsou milovnice teplých paprsků pozdního léta. Ačkoli pravlastí těchto pestrých květin je Mexiko, svým půvabem okouzlily už naše babičky a tudíž jejich zahrádky se bez těchto květin nemohly obejít. Dávno tedy již tyto půvabné rostliny vzhledem podobné kopretinám či záplevákům v českých zahradách zdomácněly.
Ostálky neboli cínie kvetou v zářivých odstínech žluté, růžové, oranžové, červené, fialové či rezavohědé barvě, ale často také v bílé. Vedle tradičních odrůd s jednoduchými květy se můžeme setkat také s poloplnými nebo plnými variantami. Velmi zajímavě působí varianty s květy připomínajícími chryzantémy nebo jiřiny. Spatřit můžeme též odrůdy s odlišným zbarvením vnějšího okruží podobající se velmi oblíbeným letničkám – kokardám.
Cínie jsou velkými milovnicemi pozdních slunečních paprsků, neboť takové podmínky jim skvěle vyhovují. Pokud pro ně navíc vyberete vhodné stanoviště s bohatou dobře propustnou půdou, pokvetou možná až do poloviny října. Pokud jim však počasí nepřeje a léto je deštivé a vlhké, slunce je za mračny, tak to se ostálkám nelíbí. Mohou je totiž v takovém počasí snadno napadnout plísně a někdy dokonce i hlístice. Jedinou obranou při napadení je otrhání poškozených listů, které je dobré spálit, ale v žádném případě je neodhazovat na kompost. Aby mohly lépe rostliny vysychat a nezadržovaly vlhkost, můžete rostlinám preventivně pomoci tím, že je nebudete vysazovat příliš těsně vedle sebe.
Ostálek je tolik druhů, že pro každé místo v zahradě, případně i jinde se pro ně najde vhodné umístění. Ostálky totiž vyniknou jak na záhonech, tak v truhlících nebo v okrasných nádobách na terasách. Velmi vhodným společníkem jim budou podobnými barvami zářící aksamitníky či gazánie. Přestože cínie mohou být i vytrvalé, pěstují se povětšinou jako letničky. Velikostně různých typů existuje také velké množství, od druhů se vzrůstem pouhých 15 cm až po odrůdy dosahující výšky i třičtvrtě metru.
Výsev semen je vhodný od března, avšak ne přímo na záhon. Můžete si je předpěstovat za oknem anebo ve skleníku. Na záhon by měly přijít až po „zmrzlých mužích“. Jsou totiž velmi citlivé na přízemní mrazíky. Sazenice pak na záhon umístěte až ve 30 cm vzdálenostech od sebe a vydatně je pak zalévejte, dokud nevyrostou. Dospělé rostliny již takové množství zálivky nepotřebují.
Povinné položky *