Co s jahodníky po sklizni

 
Ty, jahodníky, které nejvíce plodily, jsou ideálními adepty pro další pro další množení. U těch rostlin, které plodily málo, odstřihneme všechny listy i přebytečné výhony.

Na každé rostlině jahodníku je nejdůležitější částí takzvané srdéčko. Při přesazování nesmí být zcela zahrnuto hlínou a při množení tento vegetační vrchol vytváří nové výhony. Jakmile je rostlina vytvoří, odstřihněte je a dejte do nádoby s vodou, a to na několik dnů. Jakmile pozorujete, že se na výhonech vytvořily kořeny, jednotlivé sazeničky vysaďte a zalijte. Dle potřeby je pak zalévejte pravidelně.  Rostliny do podzimu zakoření a přikryté například netkanou textilií v pohodě přečkají zimu.

Stejně, jako u většiny ostatních rostlin, se i jahodníkové plodnice a půda kolem nich vyčerpává. Proto je dobré, měnit pro pěstování jahod stanoviště nejlépe každý třetí až čtvrtý rok. Pro založení nového záhonu je ideálním obdobím konec června a červenec. Nejdříve nové místo, které hodláte pro pěstování vyhradit, důkladně prohnojte organickým hnojivem.  Vhodnou formou výsadby jahodníků je spon 30 x 30 cm v řádcích 50 cm od sebe. Pokud se jedná o odrůdy rychle rostoucí, zvolíme spon 40 x 40 cm s řádky 60 cm od sebe.  K samotné výsadbě přikročíme nejlépe brzy ráno nebo až navečer, kdy tolik nepálí slunce.

Zůstanou-li naše jahodníky na původním záhonu, je bezpodmínečně nutné tento záhon dokonale odplevelit. Vždy nejlepší je ruční odplevelení. Vybavte se rukavicemi, gumovou položkou pod kolena a zaklekněte do záhonu. Udusaný záhon poté zkypřete.

Mimo to, že může dojít k vyčerpání půdy i rostlin, hrozí ještě napadení rostlin choroboplodnými zárodky číhajícími v zemi. Ideálně tedy na záhon po jahodách vysaďte plodinu, která k životu potřebuje takové živiny, které v půdě po jahodách zůstaly, například tedy pór nebo pohanku. V následujících 4 letech by na tomtéž záhoně neměly být pěstovány žádné jahody. Po čtyřech letech je na totéž místo můžete opět vrátit.