Mečíky

Mečíky řadíme do čeledi kosatcovitých. S velkou oblibou se vysazují do letničkových záhonů. Zavděčíme se jim místem s přímým sluncem anebo ve světlém polostínu. Protože jen velmi málo odrůd mečíků odolává zimě, jejich hlízy na zimu vyndáváme ze země a ukládáme na bezmrazém místě.

Mečíky jsou teplomilné rostliny, vzhledem k tomu, že pocházejí z oblastí Jižní Afriky a ze Středomoří. Vzhledem k tomu, že mečíky velmi citlivě reagují na pozdní jarní mrazíky, měli bychom vyčkat s jejich výsadbou až do konce dubna.

Některé odrůdy mohou dorůst až do výšky jednoho metru, proto je všeobecně pro mečíky doporučováno stanoviště na závětrném místě. Pokud jim takové místo dopřát nemůžeme, je třeba mečíky podepřít. Všechny odrůdy mečíků pěstované v našich zahradách jsou hybridní.

Vzhledem k tomu, že mečíky jsou velmi oblíbené nejen na záhonech, ale jsou to také rostliny určené k řezu, neměli bychom jim pro řez odebírat příliš mnoho listů. Mohlo by se totiž stát, že zbytek rostliny na záhoně nebude natolik silný, aby uložil do zásob v hlíze dostatek živin. V tomto případě se nám vyplatí spíše nakoupit pro novou sezónu nové hlízy, než staré rostliny přes zimu uskladňovat. Hlízy mečíků jsou vlastně pozměněné oddenky, na pohled se spíše podobají cibuli. Jsou to zásobní orgány, které hromadí živiny. Zajímavostí je, že v minulosti se hlízy mečíků jedly, a to zapečené do těsta.

Mečíkům škodí přemokření i dlouhodobé sucho. Při vysoké vlhkosti vzduchu se může na poupatech i květech vyskytnout plíseň šedá, která je charakteristická svým šedým povlakem houbovitých spor. Ideální půda pro výsadbu mečíků je humózní propustná jílovitě písčitá až písčitě jílovitá. Spíše kyselá až neutrálním nikoli vápenitá půda.

Doslova fantastická je mnohotvárnost květů mečíků. Pravděpodobně jen růže by v soutěži s nimi obstály. Na rozdíl od růží však mečíky mohou mít okvětní plátky různě tvarované a také často s výraznou kresbou. Mečíky můžeme často spatřit na různých výstavách. Jsou pěstiteli a zahrádkáři velmi oblíbené. Jejich květy můžeme vidět od bílé barvy přes žlutou a oranžovou, po mnoho odstínů červené a dokonce i ve smaragdové nebo salátově zelené barvě. Jejich pestrost je opravdu udivující.